Dívcí florbal
FLORBAL je halový sport, který vznikl v Severní Americe. Odtud také pochází vynález derovaného mícku, se kterým se tento sport provozuje dodnes. Pro zajímavost – mícek je vyroben ze syntetického materiálu a váží 23 gramu. Je bílé barvy, kulatý o prumeru 72 mm a má 26 otvoru, každý o prumeru 10 mm. Organizovane se ale zacal florbal provozovat ve skandinávských zemích, Švédsku a Finsku. Jde o sálovou mutaci tzv. bandy hokeje, který je zde nesmírne populární. V sedmdesátých letech se florbal zacal hrát ve Švédsku pod názvem innebandy. O nekoliklet pozdeji pak pronikl do Finska jako saalibandy. Tyto dve zeme ješte spolu se Švýcarskem, kde se hra nazývá unihockey, jsou v soucasné dobe florbalovými velmocemi. V roce 1986 jimi byla založena International Floorbal Federation (IFF). V Cechách tento sport získal a stále ješte získává velkou popularitu. Nejznámejšími celky jsou Tatran Strešovice(desetinásobný mistr CR) a Pepino Ostrava.
Veroniko, reknete nám, co vše predcházelo založení dívcího florbalového klubu?
Muj otec trénuje benátecké juniory a já jsem s ním casto na tréninky chodila. Florbal se mi líbil a chtela jsem to také zkusit. Promluvila jsem o svém nápadu s kamarádkou Janou Dedkovou, která už s florbalem nejaké zkušenosti mela. Nadchlo ji to, podobne jako mne, a rozhodly jsme se jednat. Vyrobily jsme nekolik plakátu – jakýsi nábor, kde bylo uvedeno kdy, kde a v kolik hodin se mají zájemci sejít k informativní schuzce. Krome nás dvou se sešlo ješte šest devcat a dohodly jsme se, že to zkusíme. A tak jsme vloni v zime zacaly rekreacne hrát.
Kde jste trénovaly a trénujete?
Samozrejme, že byl a stále ješte je problém sehnat vyhovující prostory k trénování. V tomto nám pomohl muj otec a zajistil dve hodiny týdne v místní sokolovne. Takže v soucasné dobe se scházíme pravidelne vždy v pátek od 16 do 17 hodin a v nedeli od 15,30 do 16,30 hodin.
Jsou to vyhovující prostory?
No, vzhledem k tomu, že nejmenší povolené rozmery hrište pro soutežní hraní jsou 36 x 18 metru, je to prostor malý, ale my jsme rády i za to. Máme se kde scházet, máme kde trénovat a ucit se. Do haly u internátu, kde jsou prostory dostatecné, zatím nemáme šanci se pro její velkou vytíženost dostat.
Kdo vás trénuje? Na co se zamerujete?
Trénuji já a Jana Dedková. Na každém spolecném tréninku je vždy alespon jedna z nás. Ochotne nám pomuže a poradí také trenér benáteckých junioru. K ucení je toho opravdu hodne. Zpracování míce, technika hole, nahrávka, dribling s mícem, beh s mícem a hokejkou, trénink brankáre. Obcas si v rámci tréninku zahrajeme i proti klukum a verte, že nás vubec nešetrí.
A clenská základna v soucasné dobe? V soucasné dobe je nás ctrnáct. A protože jsme chtely zkusit si zahrát i závodne, prihlásily jsme se do oblastní florbalové ligy, což je celorepubliková smíšená soutež (v souteži startují družstva chlapcu i devcat) pro zacátecníky, porádaná Sokolem. V souteži je devet týmu, z toho dva dívcí. Letos už máme za sebou tri sehrané zápasy – Liberec, Semily a místní chlapecké družstvo elévu. Zatím jsme si na své konto žádné vítezství nezapsaly, ale sbíráme zkušenosti, ucíme se. Devcata se stále zlepšují a já verím, že to také prijde.Jaký je základní kádr družstva?
Minimální pocet hrácek na hrišti je pet plus brankárka. Takže my máme pro zápasy dve stálé „petky“. První je Veronika Bernardová, Simona Bártová, Petra Šusterová, Barbora Kadlecová a Jana Trhonová, druhá Adéla Hradecká, Jitka Hazdrová, Pavlína Rysková, Martina Hrabetová, Magda Štencová a Lucie Hejnová. Brankárkou je Barbora Spitzerová. Hraje se 2 x 15 minut a devcata se strídají, takže mají možnost odpocinku tam, kde chybí fyzicka.
Mely jste nejakou letní prípravu?
V letošním roce ješte ne, ale na príští rok už plánujeme nejaká víkendová soustredení, zamerená hlavne na beh, posilování a fyzickou kondici, která nekterým z nás ted docela chybí.
Co vás ceká v nejbližší dobe?
Dvakrát ješte pojedeme hrát do Liberce a do Smržovky. Tady bych chtela podekovat rodicum, kterí nás ochotne k zápasum na hrište souperu dopravují.
A vaše plány do budoucna?
To vše zhodnotíme v záveru sezóny v dubnu príštího roku. Pokud bude zájem a chut a pokud nás bude stále dostatecný pocet, je možné se pro další sezónu prihlásit do nejnižší souteže – do IV. ligy. Cas nám všem ukáže, jak zvládneme pocátecní prechodné období proher, ucení se základním florbalovým dovednostem, sbírání zkušeností a utužování fyzické kondice….ale každý zacátek je težký. V záverecném hodnocení bude samozrejme záležet také na rodicích. Nejaké jejich finance a spoustu casu to obnáší….takže, to všechno teprve uvidíme.
